Z Velké Úpy přes Hlušiny, Vlašské boudy, Černohorská rašeliniště, Černou horu do Janských lázní.

Kostel Nejsvětější Trojice

Stavba kostela ve Velké Úpě byla dokončena na jaře roku 1789. 16. května 1789 byl za velké účasti obyvatel slavnostně vysvěcen. O dva roky později byla dokončena i kostelní věž. Velký zvon daroval císař Leopold II., následník jeho zemřelého bratra, císař Joseph II. Z mnoha sbírek nespočetných dobrodinců byly v roce 1875 pořízeny věžní hodiny s pozlacenými číslicemi a ručičkami na ciferníku, v roce 1923 byly s velkou slávou umístěny také tři zvony. Podle současných pamětníků byly věžní hodiny v provozu ještě pár let po válce, ale pak se zastavily natrvalo.Kostelní zvony ohlášovaly nebezpečí, např. povodně, útok nebo požár.
 

Hlušiny

Protáhlé luční enklávě tady na Vlašském vrchu se dříve říkalo Totenboden, tedy Mrtvá půda. Nepřesným překladem vzniklo pojmenování Úmrlčí boudy, které se až později změnilo na výstižnější Hlušiny. Jméno připomíná těžké hospodaření na východně orientovaném prudkém svahu. Hromady kamení v agrárních valech dokládají dřinu při přeměně lesa na louku. Na Hlušinách se dochovalo několik původních horských chalup, dvě nad cestou jsou zařazeny mezi chráněné kulturní památky. Právě ty a nejbližší chalupa pod cestou byly i s loukou založeny kolem roku 1820, tedy o 200 let později než chalupy a louky na vzdálenější, severní straně enklávy. V první polovině 19. století majitelé maršovského panství Aichelburgové umožnili horalům i na Hlušinách přeměnit další kus lesa na louku a dřevo použít ke stavbě nových stavení. Do chalupy čp. 259 vlevo nad cestou se v roce 1866 přiženil z protějšího Výsluní hospodář a občasný dřevař Anton Hampel. Jeho potomkům patří stavení dodnes. Se synem Rudolfem, také dřevařem, v roce 1905 sroubili nový dům. Rudolfův syn Liborius byl dřevařem celý život, stejně jako jeho syn Hartman. Libor, Hartmanův syn sváží dřevo z hor i dnes. K tomu má malou pásovou vyvážecí soupravu. Jeho otec, děd, praděd a prapraděd sváželi dřevo na saních rohačkách, ještě starší předkové předtím u smykovalo a plavili dřevo.
 

Černohorská rašeliniště

Státní přírodní rezervace Černohorská rašeliniště je největším rašeliništěm lesního typu v Krkonoších. Jeho rozloha činí 66 ha a stáří se odhaduje na 6000 let.
Rašeliniště se nachází přibližně 1 km od lanovky jezdící z Jánských Lázní na vrchol Černé hory a rozkládá se v sedle mezi Černou a Světlou horou při pramenech Černého potoka. Na sušších okrajích roste kleč, na vlhkých místech různé druhy rašeliníků. Vyskytují se zde vrchovištní druhy rostlin a živočichů. Na rozdíl od nelesních rašelinišť se vyznačuje větším výskytem suchopýrů a ostřic.